SPOLEK DIETRICH

Kostel Narození Panny Marie

„Kostel Narození Panny Marie v Kryrech stojí na úpatí Kostelního kopce, na okraji města a je stále obklopen zrušeným hřbitovem. První zmínka o něm je již z roku 1384. Původně gotický kostel byl vystavěn v letech 1400 - 1418 a k jeho vysvěceni došlo 8. září 1418. V tomto roce se zde uvádí pouze jeden farář natrvalo. 

Během husitské revoluce zde byli husité a konaly se zde také obřady podobojí. Po potlačení husitského hnutí byl kostel používán protestanty. Ti zde působili do roku 1664, kdy byla farnost připsána k farnosti Nepomyšl, a v kostele se začaly konat římskokatolické obřady. Od téhož roku je také založena matrika. Na 128. straně této matriky je dne 11. ledna 1696 poprvé uveden a podepsán páter František Xaver Huth, farář v Kryrech a v Nepomyšli. 

V roce 1722 dochází k přestavbě původně gotického kostela v duchu baroka. Stavba byla upravována také v roce 1780 a následovaly opravy v 19. a 20. století. Jedna z oprav se uskutečnila v roce 1895. Na opravu byla uspořádána veřejná sbírka věřících, ve které bylo vybráno 45.502,62 korun. Kostel v průběhu své existence měl také své patrony. Zpravidla to byli majitelé panství. Tak například v roce 1885 je zde uváděn jako patron Josef Herberštejn, majitel panství Nepomyšl, v roce 1895 je patronkou kostela Terezie, hraběnka z Herbersteinu, v roce 1937 jsou patroni kostela Josef Havránek a Jan Lussenbufg, majitelé panství Březnice. 

Dnešní podoba kostela je z barokní přestavby z roku 1722. Stavba byla upravována v roce 1780 a v 19. století. Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce zakončeným presbytářem se sakristií po severní straně. Hranolová věž je v západním průčelí stavby. Fasády jsou členěny lizénovými rámci. V presbytáři je valená klenba s výsečemi. Stěny jsou členěny podloženými pilastry. Konvekonkávní dřevěná kruchta je na zděných pilířích a je nepodklenutá. 

Hlavní oltář je z 18. století. Je kamenný s pozdně gotickou sochou Madony z 2. poloviny 15. století. Dva protějškové boční oltáře sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého jsou z 2. poloviny 18. století. Jsou kamenné panelové, se sochami světců a původními obrazy. Kazatelna byla zhotovena kolem roku 1710. Řečniště bylo lemováno hlavičkami andílků a akantovými řezbami. Na jižní straně v presbytáři jsou sochy P. Marie a sv. Jana ze sousoší Kalvárie a byly zhotoveny kolem roku 1510. Tyto sochy byly přivezeny z Plas. Na zábradlí kruchty z 2. poloviny 18. století je obraz sv. Cecílie. Na kruchtě jsou umístěny varhany. V současné době je mobiliář kostela vystěhován. Nad hlavním vchodem v hranolové věži je rodový znak Ditrichštejnů. 

V roce 1994 byl kostel vykraden. Byly zcizeny hlavičky andílků z kazatelny, sousoší z víka křtitelnice a socha sv. Jana z bočního oltáře. 

V okolí kostela je středověké pohřebiště. Dle náhrobku, který se zde zachoval, se zde pohřbívalo ještě v 19. století. 

Stavební historie kostela 

1384 první zmínky o kostelu 
1400 až 1418 vystavěn gotický kostel (za Jenče z Janovic) 
1665 celé Kryry pravděpodobně vyhořeli (za Heřmana z Questenberka) 
1722 vystavěn kostel v duchu baroka (za Valtra Xaviera Dietrichsteina) 
1764 vystavěna křížová cesta (za Karla Maxmiliána Dietrichsteina) 
1780 stavební úpravy kostela (za Karla Maxmiliána Dietrichsteina) 19. a 20. Stol. opravy kostela 

Obřady

8.9.1418 - vysvěcen husitská revoluce - obřady podobojí po husitské revoluci - používán protestanty 
1664 - římskokatolické obřady, farnost připsána k farnosti Nepomyšl 
image

Vlastníci Kryr

image

Od roku 1320 je pánem hradu na Kostelním vrchu a majitelem přilehlého městečka Albert z Kryr a ze Žeberka. Páni ze Žeberka byli starý český šlechtický rod z 12. století. Jeno synové Heřman a Alšík v roce 1357 prodávají městečko i s hradem Jenčovi z Janovic, který jej připojuje ke svému panství Petrohrad. Janovští z Janovic byla stará česká vladycká a panská rodina z počátku 14. století. Roku 1484 kupuje městečko s pustou tvrzí jako součást panství Petrohrad Burián z Gutštejna. Páni z Gutštejna byli český šlechtický rod, panského stavu z počátku 14. století. Roku 1566 si Mikuláš z Lobkovic bere za manželku Anežku z Gutštejna, která dostává jako svůj svatební dar městečko Kryry spolu s Chýší, Podbořany a Lubencem. V témže roce veškeré panství přepisuje na svého manžela. Mikuláš z Lobkovic nechal přestavět hrad v Chýši na renesanční zámek. Roku 1577 získává Kryry Jindřich Brozanský z Vřesovic. Páni z Vřesovic byli starý český vladycký rod z I. poloviny 14. století. Ten je roku 1579 prodává Ferdinandovi Renšpergerovi z Ronšperka a Držkovic. Páni z Ronšperka byl český šlechtický rod z konce 14. století. Ferdinand je, ale již následující rok prodává Jaroslavu Libšteinskému z Kolovrat. Páni z Kolovrat je starý český šlechtický rod z 14. století. Roku 1623 jsou však Kryry zabrány synovi Jaroslava za účast ve vzpouře českých stavů proti králi. Následně jsou prodány Heřmanu z Questenberka, který byl kupeckého původu a v roce 1594 přišel s bratry z Kolína nad Rýnem do Prahy. Nastoupil službu u císařského dvora a roku 1613 získal šlechtický titul za císaře Matyáše. Roku 1686 po smrti Heřmana z Questenberka, připadá městečko Gundakaru Dietrichstein, jako součást panství Nepomyšl. Gundakar také od roku 1672 vlastnil zámek Libochovice. Dietrichsteinové byl starobylý rod původem z Korutan z 11. století. Roku 1895 vše dědí Jan Josef hrabě Herberstein – Proskau po své matce Terezii Dietrichstein (viz text Dietrichštejnové). Herberstein je starý štýrský šlechtický rod z poloviny 13. století. Roku 1945 je vše zkonfiskováno.

Dietrichštejnové

 Starobylý rod původem z Korutan, pocházející již z 11. století. V 16. století se rod rozdělil na dvě hlavní rodové větve na weichselstättenskou a hollendurskou. Weichselstättenská větev se v dalších letech dělí na štýrskou a korutanskou. Obě tyto rodové větve vymírají v 19. století a vše připadá Mořici Dietrichstein (1775-1864) z hollenbursko-mikulovské větve. Zakladatelem hollenburské větve byl Zikmund I. Dietrichstein (1488 – 1533). Jeho synové rozdělují rodovou větev na hollenbursko-hollenburskou a hollenbursko-mikulovskou. Zakladatelem hollenbursko-mikulovské větve je Adam Dietrichstein (1527-1590), který r. 1575 kupuje mikulovské panství, to se stává hlavním rodovým sídlem. V Mikulově se nachází i rodinná hrobka. 

1672 – zámek Libochovice získává Gundakar Dietrichstein z hollenbursko-hollenburské větve 
1684 – panství Nepomyšl (jehož součástí byli i Kryry) získává Gundakar Dietrichstein 1690 – majetek dědí Ferdinand Dietrichstein (1656 – 1698) z hollenbursko-mikulovské větve 
1769 – Karel Maxmilián Dietrichstein (1702 – 1784) dědí erb i panství po Pruskovských z Pruskova (byl to slezsko-polský panský rod) 
1802 – Jan Karel Dietrichstein dědí erb i panství rodu Leslie (šlechtický rod, původem ze Skotska, v Čechách od 17. století) 
1858 - umírá Josef František, kníže Dietrichstein z Mikulova, hrabě Proskau-Leslie (nar. 1798) (manželka Gabriela dcera Jana Antonína Wratislava z Mitrovic) 
člen: Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách – předseda v letech 1833-1840 Hospodářské společnosti království českého 
Společnosti vlasteneckého muzea království českého poslední mužský potomek Mořic Dietrichstein (1775-1864) po dohodě odmítá dědictví, majetek je rozdělen mezi 4 dcery Josefa Františka 
nejstarší dcera Terezie (1822 – 1895) dědí – český gundakarský fideikomis (svěřenectví) (mj. Libochovice, Nepomyšl), panství Dolní Kounice, hrad Ptuj ve Slovinsku a uherské statky 
druhá dcera Alexandrina (1824-1906) dědí Mikulov, manžel Alexander Mensdorff-Pouilly (1813 – 1871), r. 1868 získává právo užívat titul, jméno a erb vymřelého rodu Dietrichsteinů – jeho titul tedy zní Dietrichstein z Mikulova, hrabě Mensdorff-Pouilly 
1895 – umírá Terezie Dietrichstein, manžel Johann Friedrich Herberstein (1810 – 1861) panství dědí syn Jan Josef Herberstein – Proskau (1854 – 1944) 
1939 – nucená německá správa 
1944 – umírá Jan Josef Herberstein – Proskau syn Jan Bedřich Herberstein – Proskau (1895 - 1965)se vzdává dědictví ve prospěch svého syna Jana Alexandra Herberstein – Proskau (*1930) 
1945 – konfiskace majetku na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Terezie Dietrichstein i její syn Jan Josef Herberstein – Proskau byli patrony kostela v Kryrech

image

Zdroje

[1] PETR, Šesták. Kostel Narození Panny Marie. In: KRYRY: Cesta 1945-2010. Raise, 2010, s. 86-87. ISBN 978-80-87357-03-3 
[2] Historie města Kryry [online]. 5.3.2007 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://kryry.cz/ 
[3] Petrohrad [online]. 30.12.2010 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=418 
[4] Janovští z Janovic. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Janovsti_z_Janovic 
[5] Páni z Gutštejna. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gutstejnov 
[6] Lobkovicové. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lobkovicove 
[7] Páni z Vřesovic. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pani_z_Vresovic 
[8] Kolovratové. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolovratove 
[9] Ze Žeberka [online]. [2011] [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/zeberka 
[10] Herberstein Siegmund [online]. [2011] [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/herberstein-siegmund 
[11] Gerhard z Questenberka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02- 09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gerhard_z_Questenberka 
[12] Dietrichsteinové. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dietrichstein 
[13] Dietrichsteinové v Mikulově [online]. 14.2.2011 [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/dietrichstein/index.html   
[15] KRYRY: CESTA 1945 - 2010. Raise, 2010. ISBN 978-80-87357-03-3.